V sobotu 5. února se 15 členů chebského turistického oddílu zúčastnilo již 41. ročníku turistického pochodu „Zimním krajem léčivých vod“, který pořádá Klub českých turistů, odbor Mariánské Lázně.
Po registraci v Hotelové škole Mariánské Lázně si většina z nás zvolila, vzhledem k špatně schůdnému terénu, kdy místy byla ledovka, nejkratší z nabízených tras.
Od startu jsme šli směrem na centrum po Hlavní ulici k hotelu Excelsior, východišti turistických cest. Odtud jsme již po červené turistické značce pokračovali k hotelu Kamzík a kolem Pstružího jezírka do cíle v novém hotelu Krakonoš.
Text a foto: Ivana Böhmová
Já jel tentokrát z Chebu trochu dřív a od startu si šel po svých po svém - na jaře bychom v Mariánkách měli dost značit, takže jsem si to šel už s předstihem obhlídnout. Přitom jsem zjistil tu ledovku a pohotově to dal kolegům vědět. Pak už jsem se jen snažil se v lese nepřizabít. Pod Medvědím pramenem jsem v altánku narazil na skupinku právě vstávajících kluků - my zimně tábořili před dvěma týdny, takže slasti i strasti zimního táboření jsme hned společně probrali.
S našimi jsem se nečekaně setkal v centru Mariánek - prý teď jdou rovnou na Kamzík. Já tam potřeboval jít trošku delší cestou, ale když si přichvátnu, snad je doženu. Ostatně - to bylo kdysi cílem - "Dohnat a předehnat!" Akorát se to nějak nestihlo. Nezdržuju se proto zbytečným doháněním, rovnou je předháním a počkám na ně v cíli.
Neklaplo to. Zatím co se lidi pomalu trousí do cíle, rozhoduju se raději vytrousit - nechci tady zvyšovat zmatek ani chytit covid. Byť s náhubkem. Po dost klouzavé cestě sbíhám do lázní, ještě chvíli věnuju prohlídce značení a frčím na nádraží. Hlavní ulice je leduprostá, stíhám to rychle. Vlak už tu s předstihem čeká, usazuju se v příjemném teplíčku a slastně klimbám. Dneska to nebylo špatné ...
VL
