Kdysi se uklízel svět.
Jenže pak jsme u bratrů Slováků odkoukali, že než se navzájem domluvit, je lepší mít vše vlastní, samostatné , nezávislé, suverénní … A tak se uklízí Česko!
Konec konců, je jedno, jak se to jmenuje, hlavně, že ten svinčík zmizí.
Těch termínů i pořadatelů je letos samozřejmě víc, ale přihlásili jsme se hned k tomu prvnímu aprílovému. A zase – přihlásili. Kolegové se – zajisté jen z vrozené skromnosti – nepochlubili, že by uklízeli, a já sám bych se s tím taky nevytahoval. Ale nakonec se mi ozval Petr Hradil s tím, že v téže době uklízeli v Dolním Pelhřimově. A tím pádem už máme důvod se pochlubit.
V sobotním dopoledni se stavuju v chebském „íčku“, fasuju pytel na svinčík a frčím poklízet od Hájů směrem na Slapany. Je po dešti, všechno je nasáklé vodou, i poloprázdný pytel se slušně pronáší. Poklízím pangejty podél silničky, ještě trochu prošmejdím nedaleký les a je plno. Pytel nechávám v Hájích u hasičárny a SMSkou informuju CHETES. V úterý už tam nebyl, tak snad všechno klaplo.
Z kolegů se mi ozývá jen už zmíněný Petr – v Dolním Pelhřimově nejen že vyhnal na úklid vlastní rodinu, ale domluvil se i se sousedy – nakonec to vydalo na 4 dospělé, 8 dětí a plný kontejner. Paráda! A ty fotky jsou taky jeho.
Uklizeno tedy máme.
Teď by to chtělo plynule navázat akcí „Nesviňme Česko!“
Permanentně! Trvale!! Furt!!!
Jenže všichni víme, jak to dopadne. Plynule naváže akce „Zasviňme Česko!“
Permanentně. Trvale. Furt.