slogan webu - změňte či smažte dle uvážení
Navigace: KČT, odbor Union Cheb > Z našich výletů > 26. 3. 2022 První jarní vejšlap

26. 3. 2022 První jarní vejšlap

          A byla to opravdu první letošní akce hodná přídomku „jarní“. Už před týdnem sice Mariánky pořádaly Jarní setkání turistů, ale to bylo v poslední den kalendářní zimy. Snad abychom si vyzkoušeli  jaké to je v zemi, kde zítra znamená už včera. Zajisté báječné a jejich tanky o tom už měsíc přesvědčují Ukrajinu.

          V půl osmé se slézáme na chebském nádraží a vlakem popojíždíme do Dasnic. Vystupuje nás jen hrstka, než se ale stačím vyčurat, přijíždí vlak od Sokolova a hrstka se zdvojnásobuje. A hlavně se objevují vedoucí. Můžeme jít.

          „Kdo chce ke studánce, musí přes koleje!“ hlásí vedení. Trháme se na dvě party – jedna nechce přijít o život a radši přijde o studánku, druhá nechce přijít o studánku ani o život. Láká nás nebezpečí a jdeme s tou druhou.

          Za Dasnicemi jdeme dost rozcouraní kousek po cyklošce podél Ohře, v místě přechodu se slézáme dohromady a čekáme. Na co?! Nic nejede, přecházím koleje a za mnou asi půlka lidí. Zbytek čeká – asi až pojede vlak.

Pak už společně stoupáme od kolejí překvapivě pohodlnou lesní cestou a brzy se vpravo objevuje kaplička nad studánkou. Chvilku tu okukujeme, fotíme a pak se už dost rozcouraní loudáme ke kostelu na Chlumu.

Do prohlídky je ještě fůra času, motám se po okolí, fotím a před jednou z chalup se dávám do řeči s loupežníkem. Když se podivuju co tady dělá – E. E. Kisch sice napsal Loupežníky na Chlumu, ale situoval je do okolí Čertova mlýna u Kolové – říká, že se tady schovává a že z celé jejich tlupy už zbyl jen on jediný. Ti hloupější prý sedí v Kolové v base a ti chytřejší ve správních radách. Protože jsme před časem potkali jednu loupežnickou tlupu u Kraslic, dávám mu na ně tip a jdu si prohlídnout kostel.

Díky loupežníkovi jsem sice prohlídku prošvihl, je ale otevřeno, takže mám čas si všechno prohlídnout sám a v klidu. Ještě se před kostelem společně fotíme a pak už okolo nepřístupné rozhledny na Drsném vrchu, ze kterého - když není mlhavo – je i bez rozhledny krásný výhled, scházíme kolem nedaleké kapličky k zatopeným dolům před Kynšperkem a kolem nich k nádraží. Právě tady nám ujíždí rychlík do Chebu – a co teď? Znovu se trháme na dvě party. Většinu to táhne do hospody, my chebští raději volíme delší čekání na nádraží. Nás nebezpečí neláká.

A že hospoda DOKÁŽE bejt nebezpečná!

 

Foto: Ivana Böhmová a Vít Lodr

P1010050.JPG
P1010051.JPG
P1010066.JPG
P1010069.JPG
P1010070.JPG
P1010072.JPG
P1010081.JPG
P1010091.JPG
P1010099d.JPG
P1010099f.JPG
P1010099g.JPG
P1010101.JPG
P1010106.JPG
P1010111.JPG
 
© unioncheb.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma