slogan webu - změňte či smažte dle uvážení
Navigace: KČT, odbor Union Cheb > Z našich výletů > 21. - 23. 1. 2022 Zimní táboření v Chebské kotlině

21. - 23. 1. 2022 Zimní táboření v Chebské kotlině

Po mnoha letech jsme letos museli opustit přívětivý ďolík ve Starém Hrozňatově a přesunout se z jednoho fotbalového hřiště na jiné. Tentokrát v Chebu - Hájích, kde jsme díky pochopení místních dobrovolných hasičů našli azyl. Jako by se začínala naplňovat původní myšlenka, že táboření bude putovní.

V pátek navečer krásně mrzne a stany stavíme v přemrzlém prašanu. Pak se slézáme v hasičské klubovně, večeříme, klábosíme a vítáme se s později doraivšími kamarády.

Ráno opatrně rozepínám stan, nechci schytat sněhovou lavinu za krk. Lavina se nekoná a z dosud temné oblohy se snáší cosi odporně mokrého - to se plánovaná obleva o půl dne předběhla. Ač je to k nevíře, o půl desáté stojíme všichni před hasičárnou nasnídaní, vyčuraní a připravení na výlet. V té sněhové - no, řekněme břečce - a dost vytrvalém dešti to bude zážitek!

V plánu je Zelená hora a pokoukání z rozhledny - jenže od Horního Pelhřimova je vidět jen mraky halící vršek s rozhlednou. Její otevření tedy k radosti pana správce rušíme a za odměnu se nám kousek za Svatou Annou dostává solidní sněhová metelice. Naštěstí jí brzy došel dech a na vršku už je zase jenom mlha a sněhem krásně nafoukaná rozhledna i okolní stromy.

Dolů scházíme po žluté přes Tůně a Křížový kámen na Skalku a dál podél Ohře do města. Snažíme se ještě využít možnosti zimní prohlídky chebského hradu, ale kamarády to už táhne do hospody a nic nepomůže, že prohlídka je zadarmo. Bohužel, v hospodě to není zadarmo. Ale po dobrém, byť trochu opožděném obědě, nám Honza domluvil prohlídku místního minipivovaru. Je opravdu mini a je to tak trochu letem světem. Ale zajímavé. Pak už máme rozchod - jenže co v rozmáčeném prochladlém pozdně odpoledním Chebu?!

Postupně se tak večer slézáme na hasičárně, jídla je tu dost, pití taky a když Jarda hrábl do strun, dalo se tu celkem příjemně vydržet. Jen ta noční cesta ke stanu byla trošku překvápko - místo přemrzlého prašánku je to dnes vodou nacucaná bažina.

Ráno se v tom čvachtáme na snídani, pak balíme stany a ještě posedáváme v klubovně. Toho Honza využívá, každý dostáváme diplom za účast, tábornickou placku a kdo to má domů dál, fasuje ještě knížky - to aby měl ten vodou nacucaný bágl ještě těžší. A taky aby měl ve vlaku co číst. Využíváme toho, že s končícím taábořením začíná vykukovat sluníčko, stěhujeme bágly ven a začínáme po sobě uklízet - jednak proto, že je to slušnost, pak taky proto, že s hasiči dobře vycházíme a konečně i proto, že chceme, aby nás sem příště pustili zase.

Za skoro jarního počasí přecházíme k nádraží a protože kamarádi mají na vlak ještě chvíli času, končíme to celé příjemným posezením v nedaleké hospodě.

P1210497.JPG
P1210501.JPG
P1220503.JPG
P1220507.JPG
P1220509.JPG
P1220510.JPG
P1230516.JPG
P1230517.JPG
 
© unioncheb.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma