Pro naprostou většinu Chebáků to byl válecí den u vody na Jesenici. Pak taky někteří nešťastníci museli do práce a někteří do hospody, někdo musel zůstat v posteli kvůli zdravotnímu stavu a někdo kvůli partnerovi či partnerce, někoho nepustilo ven hlídání vnoučat a někoho zase hlídající prarodiče, leckdo měl jiný program a někdo byl prostě jenom línej. Ale my zbylí, kteří už jsme se neměli na co vymluvit, jsme se letos i přes nadměrnou přízeň počasí na vršku Zelené hory u Bismarckovy rozhledny sešli. Už posedmnácté.
Jako každoročně, i letos Městský úřad v Chebu zajistil pro účastníky občerstvení - buřty s chlebem a něco na zapití. Pivo šlo na odbyt v tom vedru celkem sluště, na nealko bylo letos málo dětí i řidičů a buřty - no, jednak nebyl hlad a hlavně - když se kvůli suchu nesměl rozdělávat oheň - na studené ani chuť. Nakonec přece jen mlsnota zvítězila, přinesli jsme trochu dřeva (o suché letos fakt nebyla nouze) a když už se nesměl rozdělat oheň, alespoň jsme za dohledu hájenských hasičů zařídili jeho rychlejší oxidaci. Takže nakonec i na ty pečené buřtíky došlo a byly úplně stejně dobré jako na ohni.
A kdo nebyl čuník a po buřtech si pořádně olízal nebo alespoň utřel mastné prsty, dostal od nás na památku diplom za účast, razítka do vandrbuchů a navrch ještě nějakou turistickou veteš, kterou už jsme odmítali brát dolů. A kdo si připlatil, mohl si koupit i turistické vizitky nebo kovové placky s motivem rozhledny a z druhé strany s praktickým otvírákem na lahve. Není divu, že se hned poté někteří loučili a odcházeli je domů vyzkoušet.
Kdo nespěchal, nejspíš si ke všem těmhle radovánkám přidal ještě jednu a nezapomněl vyskotačit na rozhlednu - vždyť hlavně kvůli ní jsme se tu dnes sešli. Po mnoha letech zapomnění a o fous uniklá zkáze se pro veřejnost znovu otevřela právě před sedmnácti lety a sedmi dny 12. června 2005. Tehdy tu byl nával a asi ne na každého se dostalo, dnes nám možnost rozhlédnout se z jejího vršku možná až příliš zevšedněla. A nejen rozhlédnout se, ale i vstoupit na místa ne až tak vzdálená a ne až tak dávno zpovězená. Mnohé nám zevšednělo ...
Letošní TDBR (Brrrr, .... to je hrozná zkratka!) máme za sebou, ale přijít sem můžete kdykoliv - rozhledna je na vršku Zelené hory stále a nabízí pořád stejně pěkný výhled. A i když zrovna není pěkný výhled, je to sem alespoň pěkná dálka procházka.
Tak ať Vám nezevšední!
