VHT znamená VYSOKOHORSKÁ TURISTIKA. A vysokohorská turistika, to je vlastně docela normální turistika v horách. Akorát turista, když dojde k neschůdnému místu, uzná jeho neschůdnost, vybalí svačinu, sní ji a jde dolů do chaty na pivo. Véháťák na témže místě uzná že jít se to nedá, ale vylézt že by to šlo, vybalí lano, zabalí svačinu a leze nahoru do chaty na pivo. Aby to skončilo tím pivem a ne záchrannou akcí horské služby, je potřeba si věci nejdřív vyzkoušet, osahat a nacvičit. A Den VHT je k tomu jako stvořený. Vlastně - proč JAKO? Ten byl stvořený právě PROTO!
Mělo by nás být pět a v pět ráno to s počasím vypadá všelijaj, takže i na déšť. Ale přece nevyměknem!
Chvilku po deváté se sjíždíme na parkovišťátku pod skálami. Čtyři. Ruda vyměk' a i když to nezeznělo, asi to nebylo kvůli počasí.
U skal sesypáváme co bágly daly - máme sice pět lan, ale jenom dva sedáky, máme sice fůru smyček, ale žádnou provazovací, máme sice kupici karabin, ale ... No, letos to nebudeme s metodikou nijak přehánět a polezeme spíš na pohodu.
Zatím co se Eliška oblíká, obíhám z druhé strany skály, tahám ke kruhu lana a něco jištění a jedno. lano hážu dolů. No tak - dolů ... chumel zůstává viset tak v půlce stěny. Tak znovu. No co, co ...? Stejně jsem si ho potřeboval přebalit!
Pak už lezeme, slaňujeme, lezeme, slaňujeme, lezeme ... Počasí se s konečnou platností rozhodlo pro zlepšení a i když vzduch je pořád chladný, jakmile sluníčko olízlo naši jižní stěnu, začíná na ní být pěkné vedro. Zrovna když před polednem začínáme uvažovat o balení, objevují se nahoře ašští horolezci. Musejí potrénovat, za 14 dní vyrážejí na Zugspitze. Protože už nehodláme dlouho překážet, nějak se tu zatím poskládáme. Ondra si ještě chce slanit převislou severní stěnku, ve které Ašáci lezou - prý když to nevyleze(me), alespoň si ji zblízka prohlídne ze slanění.
Konečně balíme, přejeme Ašákům pěkné lezení a hlavně ať v té Germánii nikdo nespadne! Pak ještě poděkovat skálám, zamávat a ... a to je vše. Jede se domů na oběd!
lezl, kibicoval, fotil, radil: Petr Hradil
nespadl a text vypotil: Víťa Lodr
