Na Bezdružicko se z Chebu dostáváme jen těžko a zřídka, takže pak kolikrát ani nezaregistrujeme takovou událost jako třeba že tam chcípl pes. A protože se letos tenhle pochod s Bezdružickým parním létem, které vždycky dokázalo přitáhnout spoustu lidí, poněkud míjí, byla by to určitě událost prvořadého významu.
„Hele, v Bezdružicích mají dobrou cukrárnu“ domýšlí to Alena „a když nebudou lidi, třeba si tam i sedneme.“ No, to je ještě daleko. Z Chebu jedeme tři a momentálně se z vlaku kocháme krajinou mezi Mariánkami a Teplou.
Vystupujeme v Teplé. Je 9:04 a nebeský topič přikládá pod kotel co to dá. A v lednu nezatopí a nezatopí. „Brzdi, vole!“
Je tu pár lidí, dostáváme placku pochodu, popis trasy, požehnání na cestu a ujištění, že odteď už si musíme poradit sami.
Po chvíli procházíme kolem tepelského kláštera a pokračujeme po silnici ke Křepkovicím. V otevřené krajině je vedro a než za vsí zmizíme v lese, bude i tam. Bylo.
V lese na chvilku uhýbáme z cesty k pomníku letecké havárie. Bohužel úplně zbytečné, zapříčinila ji obyčejná blbost a frajeřina.
O kus dál sedáme a svačíme. Aby na nás z té bouračky nepadla trudomyslnost, vybaluju míč a chvíli si pinkáme. Moc nám to nejde. Aby z toho na nás nepadla trudomyslnost, raději balíme a jdeme dál. To nám taky moc nejde a kousek za Loučkami nás docházejí Sokolováci. Taky jsou jen tři. Klidně je necháváme ať si jdou – ti ženou na pivo a v cukrárně nám místo zabírat nebudou.
Po poledni jsme na dohled od Bezdružic a před Řešínem řešíme kudy dál. Při tom objevujeme mezi stromy ukrytý kříž. Je tu travnatý plácek a hlavně stín. Orážíme.
Půl třetího kiláčku do Bezdružic už docházíme po silnici a před půl druhou jsme tam. V cukrárně je volno, sedáme. Po chvilce se to tu plní, přicházejí místní. Ale jinak tu chcíp pes. Chvíli couráme po vsi a u hřbitova zalézáme do stínu pod kaštany. Jen Aleně jsou kaštany málo a chce do stínu lípy. Nebo pípy? Není tu ani jedno, nakonec bere zavděk borovičkou.
Chvilku po čtvrté nám jede autobus, přestup v Plané na rychlík stíháme a v půl šesté jsme v Chebu.
V pondělí jsou nebeské závěsy zatažené a nebeský topič po včerejší šichtě vyspává. A dopoledne začíná nebeský zahradník kropit. … Kruci, padá to teplý! … Je to vůbec zahradník???
„Brzdi, vole!“
