V tom letošním coronapodivném roce je každý výlet dobrý, tak mi snad bude odpuštěno, že tohle putování v okolí Valče vydávám za klubovou akci, i když jsem na něj nakonec jel z Unionu sám. Ale na původní jarní termín jsme byli přihlášení tři (a jak známo, tři už tvoří kolektiv) a že se nakonec nejelo a v náhradním podzimním termínu už zase ženský měly něco jiného, to je druhá věc.
Do Valče se sjíždíme auty jak švábi na pivo a když už jsme jakž takž komplet, přerušujeme silničářům práci a přejíždíme do Nové Vsi. Odtud už po svých kousek po silnici a pak pastvinami k dost zpustlému židovskému hřbitovu a dál ke zřícenině hradu Křečov. Počasí nic moc, leží hustá mlha a bez Ládi coby průvodce bychom byli nahraní. A on bez chytrého mobilu taky. A občas i s ním.
Kolem památného dubu u Nové Vsi scházíme k rybníku Velký Rohozec, kousek nad ním si dáváme chvilku pauzu a za chvíli už se cpeme skvělými hruškami rostoucími u silnice z Nové Vsi do Valče. Mlha se trošku zvedá, míjíme rezervaci Jalovcové stráně a zrovna když se začíná klubat sluníčko, usazujeme se pod ní u ohýnku k opečení buřtů. A kdo není líný, může si o kousek dál ještě natrhat pár švestiček z Doupovcovy zahrádky.
Ještě se stavujeme u zbytků tvrze Lina a zatím co obcházíme Šibeniční vrch nad Valčí, znovu se zatahuje nízkou oblačností. Abychom z toho nebyli smutní, protahujou nás Láďa i ten jeho chytrej mimo jakoukoliv cestu a hlavně trnkovým houštím, takže smutní už zůstávají jen optimisti a ostatní jsou ....no, řekněme naštvaní. Ale protože se tu sešla príma parta, nikomu to dlouho nevydrží a za chvíli na louce už zase vládne dobrá nálada. Možná i proto, že do Valče je to odtud už jen kousek. Na pivo!, Na kafe!! Na zákusky!!!