slogan webu - změňte či smažte dle uvážení
Navigace: KČT, odbor Union Cheb > Z našich výletů > 21. 9. 2019 Plesenský půlmaratón

21. 9. 2019 Plesenský půlmaratón

No to nás zase bylo!

Paní Levou jsem cestou na nádraží chytil už na útěku, Pitelkovi zaspali a doletěli na poslední chvíli a Ivu jsme ve Frantovkách vyhlíželi marně. Z Aše zatoulaný Slávek a Jiřka, která dorazila s partou ze Skalné, už naši (ne)účast zachránit nemohli. A Pavel tu byl "jenom" jako pořadatel. Přitom příroda dodržela co slíbila, vypršelo se to v květnu při Plesenském výšlapu a počasí na Půlmaratón bylo vskutku výstavní.

Start je zase v Plesné před školou a po loňské pauze nevěřím svým očím – nové hřiště a upravený plac před školou jsou milým překvapením. A důkazem, že to jde.

Po vyřízení prezentace se vrháme na vyhlášené místní koláče. Po třetím si říkám: „Čert vzal peníze, oči by furt jedly, ale žaludek už nemůže." Šlechta sice na tento problém měla řešení, na to je těch koláčů ale škoda.

Konečně bychom mohli vyrazit, ale je tu problém – Aleně sem přijedou mladí, takže jim tu musí hlídat vnoučata. Ach jo – dokud dělala, neměla čas, prý až v důchodu. A v důchodu má vnoučata. Prý až..... Alčo, po důchodu už není nic!

S paní Levou se vymotáváme z Plesné, užíváme si krásné počasí i výhledy do okolní krajiny a pozorujeme nad ní plachtící luňáky. Lesem docházíme k německé vsi Rohrbach. Tady objevujeme poštovní milník, za vsí opět mizíme v lese a když z něj vycházíme, máme po levé ruce někdejší Švédské šance a na kopci vyčuhuje věž kostelíka u vsi Landwüst. Cestou k němu míjíme skupinku koníků a poníků.

Od kostela stoupáme k rozhledně na kopci Wirtsberg, kousek od ní nacházíme i velký patník – trigonometrický bod.

Scházíme do údolí Pstruhového potoka, který tady tvoří hranici, a po jeho proudu docházíme až k samotě a hospodě Hennebach. Hospoda nás neláká, přecházíme hranici a kolem bývalého plesenského koupaliště se po modré vracíme zpátky do Plesné.

V cíli chvíli vysedáváme s Pitelkovými a rozhodujeme se jet domů ve dvě autobusem. Pitelkovi mají čas a odvoz autem a tak ještě zůstávají.

V autobuse mírně klimbám, když mě probírá telefon. Alena.

„Ty a paní Levá jste v tombole vyhráli šišku vysočiny."

„Hmmm, to není žádná výhra, vo něj nikdo nestojí.“

„Říkám, že jste vyhráli šišku vysočiny, ne Z Vysočiny!"

„Jo tááák! Alí, no to je jiná, tu si samozřejmě vezmem rádi! A proč to neřekneš hned?“

Zatím co se nám salám pohybuje někde mezi Plesnou a Chebem, sedíme s paní Levou před chebským nádražím jako dva bezdomáci. Ale ona každá výhra něco stojí!

P9210010.jpg
P9210019.jpg
P9210022.jpg
P9210023.jpg
 
© unioncheb.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma, reklama PC fórum